Ľudská duša -
co vidime
neznámy | 2.1.2018 19:01
co naozaj vidime?takmer vsetko je v prapodstate ine nez v skutocnosti(nasej)vidime.tyka sa to hmoty aj nehmoty.napr.vidim dvere ale co to je mriezky atomov viac nicoho ako niecoho.vidim bezdomovca ale aj on moze byt cnostny clovek.kolko vrstiev prapodstaty dokazeme odkryt kolko sa nam chce kolko?
Saffiyah | 3.1.2018 14:32
Nooo... záleží na úhlu pohledu a na tom, kdo se dívá.
Tři slepci a slon
Byli jednou tři slepci. Jelikož nic neviděli, naučili se věci poznávat po hmatu. Rukama zjišťovali velikost, vlastnosti a teplotu všeho, s čím přišli do kontaktu.Jednou se stalo, že do městečka, v němž žili, přijel cirkus. Mezi vší nádherou se vyjímal velký bílý slon. Jednalo se o zvíře tak neobvyklé, že nikdo o ničem jiném nehovořil.
Tři slepci chtěli slona také poznat. Nechali se dovést na místo, kde se nacházel, a požádali o dovolení, aby se ho směli dotknout. Zvíře to bylo krotké, a proto jim nikdo nebránil.
První ze slepců natáhl ruce a dotkl se slonovy hlavy. Prsty nahmatal ohromné uši a potom dva velikánské kly, které mu vyčnívaly z malé tlamy. Co zjistil, to na něj udělalo tak ohromný dojem, že to okamžitě popsal ostatním dvěma. Řekl: „Slon vypadá jako kmen po obou stranách přikrytý dvěma dekami, z nichž vystupují dva velké, studené a tvrdé oštěpy.“
Když přišla řada na druhého muže, dotkl se zvířete na břiše. Snažil se obejmout celé tělo, ale bylo tak velké, že se mu to nepodařilo ani s oběma rozevřenými pažemi.
Potom byl na řadě třetí slepec a ten stiskl zvíře za ocas. Pověsil se na něj a rozhoupal se, jako se houpou děti na provaze. Slonovi se houpání líbilo, a tak se tím muž dlouho bavil, zatímco ostatní se smáli. Když si dohrál, vyprávěl ostatním, co objevil. Řekl: „Moc dobře vím, co je to slon. Je to silný a tlustý provaz, který má na konci připevněný štětec. Slouží k tomu, aby se na něm člověk houpal.“
Když se vrátili domů a rozpovídali se o svých zážitcích se slonem, nemohli se shodnout. Každý si byl naprosto jistý tím, co věděl. Navíc nepochybovali, že slon je jen jeden a že všichni tři mluví o tom samém. Zdálo se však, že nebude možné usmířit všechny tři. Dohadovali se a diskutovali, až se málem pohádali.
Nakonec se rozhodli požádat o pomoc muže, který měl tu výhodu, že slona spatřil na vlastní oči.
A tak zjistili, že každý z nich měl pravdu – část pravdy –, protože poznali kus slonova těla, kterého se dotkli. A uvěřili muži, který spatřil slona celého a mluvil o něm.
Tři slepci a slon
Byli jednou tři slepci. Jelikož nic neviděli, naučili se věci poznávat po hmatu. Rukama zjišťovali velikost, vlastnosti a teplotu všeho, s čím přišli do kontaktu.Jednou se stalo, že do městečka, v němž žili, přijel cirkus. Mezi vší nádherou se vyjímal velký bílý slon. Jednalo se o zvíře tak neobvyklé, že nikdo o ničem jiném nehovořil.
Tři slepci chtěli slona také poznat. Nechali se dovést na místo, kde se nacházel, a požádali o dovolení, aby se ho směli dotknout. Zvíře to bylo krotké, a proto jim nikdo nebránil.
První ze slepců natáhl ruce a dotkl se slonovy hlavy. Prsty nahmatal ohromné uši a potom dva velikánské kly, které mu vyčnívaly z malé tlamy. Co zjistil, to na něj udělalo tak ohromný dojem, že to okamžitě popsal ostatním dvěma. Řekl: „Slon vypadá jako kmen po obou stranách přikrytý dvěma dekami, z nichž vystupují dva velké, studené a tvrdé oštěpy.“
Když přišla řada na druhého muže, dotkl se zvířete na břiše. Snažil se obejmout celé tělo, ale bylo tak velké, že se mu to nepodařilo ani s oběma rozevřenými pažemi.
Potom byl na řadě třetí slepec a ten stiskl zvíře za ocas. Pověsil se na něj a rozhoupal se, jako se houpou děti na provaze. Slonovi se houpání líbilo, a tak se tím muž dlouho bavil, zatímco ostatní se smáli. Když si dohrál, vyprávěl ostatním, co objevil. Řekl: „Moc dobře vím, co je to slon. Je to silný a tlustý provaz, který má na konci připevněný štětec. Slouží k tomu, aby se na něm člověk houpal.“
Když se vrátili domů a rozpovídali se o svých zážitcích se slonem, nemohli se shodnout. Každý si byl naprosto jistý tím, co věděl. Navíc nepochybovali, že slon je jen jeden a že všichni tři mluví o tom samém. Zdálo se však, že nebude možné usmířit všechny tři. Dohadovali se a diskutovali, až se málem pohádali.
Nakonec se rozhodli požádat o pomoc muže, který měl tu výhodu, že slona spatřil na vlastní oči.
A tak zjistili, že každý z nich měl pravdu – část pravdy –, protože poznali kus slonova těla, kterého se dotkli. A uvěřili muži, který spatřil slona celého a mluvil o něm.
neznámy » Saffiyah | 3.1.2018 19:32
dobre a vies ze sa to hodi aj na vidiacich...ak dvaja vidia to iste neopisu to rovnako budu tam mozno drobne alebo aj zasadne rozdiely(schopnost reprodukcie videneho mame rozdielnu)tak teda komu uverit prvemu ci druhemu?alebo najst tretieho?tym sa dostavame k povodnej teme vrstiev a k tomu ako velmi chceme ci dokazeme hladat prapodstatu.
Saffiyah | 3.1.2018 19:48
Samozřejmě, všichni máme nastavené osobní filtry, dané jak povahou (říkejme tomu třeba genetická predestinace), tak i následující výchovou (rozuměj životní zkušenosti). Vlivů je nespočet... stejně jako pravd. A uvěříme opět ve tvrzení, které koresponduje s tou naší pravdou.
Všechno je relativní... -PUH-
Všechno je relativní... -PUH-
Stránka:
Počítam horoskop...