Ľudská duša -
podanie ruky
Co mně osobně vadí je nerespektování určitých zásad v podávání ruky:
Žena muži, starší mladšímu, nadřízený podřízenému...
Až mi příště u dveří zazvoní další novopečený dealer a s kulometným drmolením svého jména strčí ruku pod nos, srazím ho ze schodů.
;)
Přesně tak. -YES- Pryč od nich.
Mám jednu kolegyni (na jiném pracovišti) - mrtvá ryba. Ona tak i žije. Ochromená strachem, aby nemusela činit rozhodnutí. Ale umí si vybrečet výhody. Nedávám to.
Podobně jako když ti gratuluje nebo skleničkou si ťuká leklá ryba, ústa mluví cosi, oči hledí jinam.
Nepřítomnost, neupřímnost.
P.S. Na druhou stranu nám nepříjemné projevy druhých korespondují s určitou části v nás vytesňovaného já - téma ke zvážení, zpracování...neboť pouhé odsouzení a kritika problém násobí...do příštích konfrontací...do poslední pětníku splátky :)
A přeci - coby Aspergerka musím doplnit- řeč těla nenapoví vždy... U sebe třeba vím, že tak, jak si druzí často mylně myslí, že jim nevěnuji pozornost, když jsem od nich při hovoru odvrácená, nebo se dívám jinam, tak mně nejde řeč jejich těla vždy vyhodnotit.